Rozdíl mezi účetní závěrkou a uzávěrkou 

 

Ze zákona o účetnictví vyplývá účetní jednotce povinnost uzavřít k poslednímu dni účetního období účetní knihy a sestavit účetní závěrku.

 

Účetní závěrka je soubor účetních výkazů. Její součástí je:

  • rozvaha
  • výkaz zisku a ztráty
  • příloha k účetní závěrce.

 

Účetní uzávěrka znamená uzavírání účetní knihy a provádí se k datu, kdy je prováděna účetní závěrka.

Účetní uzávěrka

Přípravné práce

V rámci přípravných prací se kontroluje převod zůstatků, aby byla zajištěna bilanční kontinuita majetku a závazků a rovněž se provádí inventarizace.

Při inventarizaci se ověřuje věcná správnost a reálnost ocenění. Po zjištění skutečného stavu majetku a závazků se následně koncové stavy účtů upraví o zjištěné inventarizační rozdíly. Rovněž se ověřují zůstatky účtů nehmotné povahy jako jsou rezervy, opravné položky, časové rozlišení a dohadné položky.

 

Doúčtování operací k poslednímu dni období

Tato fáze se týká zejména doúčtování kurzových rozdílů, časového rozlišení, dohadných položek, opravných položek a rezerv, zásob na cestě a při účtování zásob způsobem B i převedení počátečních a koncových stavů.

 

Zjištění HV, výpočet daně, uzavření knih

Tato fáze účetní uzávěrky je jedna z nejdelších. Zahrnuje zjištění obratů účtů rozvahových i výsledkových a výsledku hospodaření a uzavření účetních knih. Na základě zjištěného hospodářského výsledku se vypočte a zaúčtuje daň z příjmů, odložená daň a může se provést definitivní uzavření účetních knih.

 

Účetní závěrka

Cílem účetní závěrky je „poskytnout informace o finanční pozici, výkonnosti a změnách ve finanční pozici účetní jednotky, které jsou užitečné širokému okruhu uživatelů při tvorbě ekonomických rozhodnutí.“

 

Hlavní finanční výkazy účetní závěrky jsou:

Rozvaha

Podává přehled o finanční pozici podniku.Tento finanční výkaz podává přehled o majetku podniku (aktivech) a zdrojích jeho krytí (pasivech) v peněžním vyjádření k určitému datu (rozvahovému dni) a umožňuje tak posoudit finanční postavení podniku.

 

Aktiva, je pojem, který označuje majetek podniku nebo hospodářské prostředky. Majetek je souhrn všech věcí, peněz, pohledávek a jiných majetkových hodnot, které patří podnikateli a slouží k podnikání.

 

Aktiva (majetek) dělíme na:

Dlouhodobý majetek – jedná se o majetek, který se využívá déle než 1 rok.

 

Dělíme ho do tří skupin:

Dlouhodobý hmotný majetek

Má hmotný charakter. Slouží organizaci dlouhou dobu a buď se postupně opotřebovává nebo u něj nedochází ke znehodnocení.  Dělíme ho ještě na movitý majetek (např. stroje, výr. zařízení) a nemovitý majetek (např. budovy, pozemky).

 

Dlouhodobý nehmotný majetek

Nemá hmotný charakter. Do nehmotného majetku patří různá oprávnění, např. licence, patenty, autorská práva, sofware apod.

 

Dlouhodobý finanční majetek

Tvoří finanční podíly organizace v jiných subjektech. Jedná se např. o cenné papíry, dluhopisy nebo různé fin. deriváty.

 

Oběžná aktiva

Krátkodobý provozní majetek.

Dělíme je na 2 zákl. formy:

Věcná forma  - jako zásoby materiálu, rozpracované výroby a hotových výrobků

V peněžní formě – jako peníze (v pokladně a na účtech v bance), jako pohledávky (např. neuhrazené faktury vystavené odběratelům) a jako krátkodobý finanční majetek.

 

Oběžná aktiva jsou neustále v pohybu. Jedna forma přechází v druhou.

 

Ostatní aktiva

Zachycují zejména zůstatek účtů časového rozlišení nákladů příštích období (předem placené nájmy) a příjmů příštích období (provedené a dosud nevyúčtované služby).

 

Pasiva

Označují veškerý kapitál podniku.

 

Vlastní kapitál

Je to kapitál, který patří majiteli nebo majitelům. Není stálou veličinou, ale mění se v závislosti na hospodářském výsledku v příslušném období. Pokud dosahuje podnik zisku, potom kapitál roste. Pokud je podnik ztrátový, kapitál klesá.

 

Cizí kapitál

Nebo-li cizí zdroje je dluhem podniku či organizace, který musí v určené době splatit. Podle této doby ho dělíme na krátkodobý (poskytovaný na dobu jednoho roku) a dlouhodobý (poskytovaný na dobu delší než jeden rok). Představuje závazky organizace vůči jiným subjektům.

 

Výkaz zisku a ztráty

Ukazuje, jakého hospodářského výsledku společnost dosáhla za sledované a minulé období. Výkaz zisku a ztrát je podle zákona o účetnictví povinnou součástí účetní závěrky.

Forma výkazu zisku a ztráty je v ČR upravena, používá se buď ve zkrácené nebo plné verzi. Zájemce z ní získá základní přehled o hospodaření společnosti, velikosti tržeb, nákladů v základním členění (materiálové, mzdové, odpisy…) a výši zisku.

Pro získání detailnějšího přehledu o hospodaření společnosti je vhodné si prostudovat i výroční zprávu a přílohu k účetní závěrce, kde bývají uvedeny další doplňující informace.

 

Příloha

 Je součástí účetní závěrky, sestavuje se ve formě tabulek popisným způsobem. Jedná se o nesmírně důležitý dokument a slouží jak vedení účetní závěrky, tak i jejím uživatelům. Při jejím sestavování se vychází z účetních a dalších písemností účetní jednotky. Údaje se uvádějí v tisících Kč, pokud jednotka nerozhodne jinak.

Příloha je sestavována v plném (účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem) nebo zjednodušeném rozsahu (účetní jednotky, které nemají povinnosti auditu včetně individuálních podnikatelů).

V § 39 až 44 Vyhlášky č. 500/2002 Sb. pro účetní jednotky je jednoznačně uvedeno, co všechno musí účetní jednotka v Příloze uvést.

Cílem přílohy je vysvětlit a doplnit informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

 

Vymezení obsahu přílohy:

 Příloha se sestavuje popisným způsobem nebo ve formě tabulek k zajištění přehlednosti a srozumitelnosti předkládaných informací.

  • informace přílohy vycházejí z účetních záznamů účetní jednotky a z dalších podkladů, které má účetní jednotka k dispozici

 

  • účetní jednotka uvede v příloze údaje pro posouzení finanční, majetkové situace a výsledku hospodaření účetní jednotky z hlediska externích uživatelů

 

  • účetní jednotka uvede v příloze k údajům, uváděných v účetní závěrce, které jsou z důvodů změny metodiky nebo z důvodů organizačních změn nesrovnatelné, komentář těchto změn.

 

 

Účetní závěrka účetních jednotek působících v České republice se řídí Zákonem o účetnictví (č. 563/1991 Sb., část třetí). Povinnými částmi účetní závěrky jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a příloha, která poskytuje doplňující informace k dvěma předešlým dokumentům. Přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu jsou volitelnými částmi. Společnosti, které nemají povinnost auditu (vyjma akciových společností), mohou účetní závěrku sestavovat ve zjednodušeném rozsahu.

 

Účetní závěrku povinně ověřenou auditorem musí mít akciové společnosti, které splnily alespoň jedno, a obchodní společnosti a družstva, které splnily aspoň dvě z následujících kritérií:

  • bilanční suma převyšuje 40 milionů Kč
  • roční úhrn čistého obratu převyšuje 80 milionů Kč
  • průměrný přepočtený stav zaměstnanců činí více než 50.

 

Povinnost zveřejnit účetní závěrku spolu s výroční zprávou mají společnosti, které se zapisují do obchodního rejstříku, a společnosti, které předávají výroční zprávu ČNB.